|
|
Právní úprava ochrany volně žijících druhů ptáků
Kubešová, Jana ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Právní úprava ochrany volně žijících druhů ptáků Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou ochrany volně žijících druhů ptáků, a to na mezinárodní, evropské a české úrovni. Jejím cílem bylo vytvořit přehled právní úpravy ochrany volně žijících druhů ptáků a zhodnotit, zda je tato právní úprava účinným prostředkem k dosažení cílů, které byly důvodem jejího přijetí. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, tří hlavních částí a závěru. První část diplomové práce se věnuje ochraně ptactva v mezinárodním právu. V této části jsou nejprve představeny mezinárodní organizace významné pro ochranu ptactva, a to zejména Světový svaz ochrany přírody a BirdLife International, a poté dle názoru autorky práce nejvýznamnější mezinárodní úmluvy pro ochranu ptactva, a to Ramsarská úmluva, Bonnská úmluva, Bernská úmluva a Úmluva o biologické rozmanitosti. Druhá část diplomové práce se zabývá ochranou ptactva v právu Evropské unie a je zde podrobně popsána právní úprava ochrany volně žijících druhů ptáků ve směrnici č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích), a to včetně související judikatury Soudního dvora Evropské Unie. Autorka práce zde věnuje pozornost především právní úpravě vytvoření ptačích oblastí a zakotvení pravidel druhové ochrany ptactva. Dále se tato část diplomové práce věnuje...
|
|
|
Právní úprava vytvoření a ochrany soustavy NATURA 2000.
Jiráková, Jana ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
V této diplomové práci podává autorka kompletní obraz právní analýzy procesu tvorby a ochrany soustavy Natura 2000. Natura 2000 představuje systém chráněných lokalit, které vytváří na svém území všechny členské státy Evropské unie. Směřuje k ochraně nejvzácnějších a nejohroženějších druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť vyskytujících se na území Evropské unie. Jádrem soustavy jsou dva stěžejní právní předpisy sekundárního práva na ochranu přírody, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť. Členění diplomové práce sestává z pěti objemnějších kapitol. V první kapitole autorka zmiňuje mezinárodní úmluvy, které se svým předmětem ochrany prolínají s předmětem ochrany naturových směrnic a (nejen) z tohoto důvodu položily základ jejich pozdějšímu přijetí. V druhé kapitole s názvem Natura 2000 v kontextu unijního práva věnuje autorka pozornost jednak elementárním unijním právním aktům, o které se síť Natura 2000 opírá, ale uvádí též zásadní dokumenty typu soft law a relativně nové nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o nepůvodních invazivních druzích, o jehož provázanosti se zmiňovanými směrnicemi nelze pochybovat. V neposlední řadě rozebírá autorka...
|
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
host ::
RSS.